Česká verze Anglicky Německy
Kytice.cz
E-Mail: Heslo:
  REGISTRACE
Košík je prázdný
Extra rychlé on-line
květinářství
Vaši kytici
doručíme kamkoliv.
do 2 hodin pro Praze
do 6 hodin po celé ČR
Kategorie květin   >
Flora Queen
Dnes je 25.8.2016 svátek má: Radim, zítra Luděk

Karel Jaromír Erben - báseň Kytice

 "Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.

I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.

Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří-douškou nazvaly.

Mateří-douško vlasti naší milé,
vy prosté naše pověsti!
Natrhal jsem tě na dávné mohyle -
komu mám tebe přinésti?

Ve skrovnou já tě kytici zavážu,
ozdobně stužkou ovinu;
do šírých zemí cestu ti ukážu,
kde příbuznou máš rodinu.

Snad že se najde dcera mateřina,
jíž mile dech tvůj zavoní;
snad že i najdeš některého syna,
jenž k tobě srdce nakloní!"

 

O autorovi

Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu 1870, Praha) byl český historik, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu.

Život
7. listopadu 1811 se narodila miletínskému obuvnickému mistru a jeho ženě dvojčata – syn Karel a Jan. Jana brzy ale dostihl osud podobný jako oba jeho předchozí bratry – ze necelé dva měsíce zemřel. Ze všech dětí přežil pouze Karel. Ale Anna, jeho matka, měla velmi chatrné zdraví a Karel po ní zdědil náchylnost k souchotinám. Anna porodila celkem devět dětí, ale vysokého věku se dožil pouze Karel a jeho o pět let mladší sestra Josefka.

Karel měl od malička velký cit pro hudbu, ke vzdělání a učenosti jej vedli dědeček a strýc z matčiny strany. Matka si moc přála, aby se z jejího jediného syna stal učitel. Její přání se sice nesplnilo, ale ve svých šedesáti pěti letech umírala s vědomím, že dala národu velkého básníka. V roce 1821 přišel na miletínskou faru mladý farář Jan Arnold, který přemluvil Karlovy rodiče, aby syna poslali na vyšší studium. Díky faráři se Karel dostal na gymnázium do Hradce Králové.

Od roku 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze, díky Vrchnostenšským úředníkům, kteří se na Karlovo, alespoň částečné studium skládali. Když bylo Karlovi 24 let, poznal při ochotnických představeních 17letou Betynku Mečířovou. Věnoval jí i nějaké milostné básně. V 26 letech měl Karel vystudována práva a před sebou nejistou existenci. Dlouhá léta pracoval bez nároku na mzdu, zdrojem obživy se opět staly, jako při studiích, soukromé hodiny hudby. I v této situaci se Karel rozhodl pro svatbu s Betynkou, která mu později porodila dvě dcery – Blaženu a Ladislavu.

Roku 1837 se stal praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu, o rok později (1838) nastoupil k pražskému fiskálnímu úřadu. Od roku 1843 se stal spolupracovníkem F. Palackého v Národním muzeu. Karel Jaromír Erben měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice…). Při této činnosti se mu dařilo přesvědčit řadu měst, aby některé písemnosti darovala Národnímu muzeu.

Roku 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849). V roce 1850 se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Na tuto funkci po necelém roce (1851) rezignoval a stal se archivářem města Prahy. Lze říct, že to byl právě Karel Jaromír Erben, kdo pražský archív konečně uspořádal. O pět let později jeho žena onemocněla rakovinou prsních žláz a na jaře roku 1857 zemřela. Erben se v únoru 1859 opět oženil, vzal si Žofii Mastnou, dceru kupce z Lomnice nad Popelkou.

Roku 1867 se účastnil Moskevské výstavy. Onemocněl plicní nemocí, později i tuberkulózou. V jednu hodinu v noci 21. listopadu 1870 pak zemřel. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu.

Dílo
Těžiště svého odborného zájmu Erben spatřoval v edicích folklórních materiálů, především českých lidových písní. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával.

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“ (k dispozici online)
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené úpravě a v českém překladě
Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal; podkladem Kytice jsou staré české lidové báje
Písně národní v Čechách- obsahuje 500 písní
Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.
Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat.

Mladší bratr – vlastenecké dílo
Večer – vlastenecké dílo
Tulák
Na hřbitově
K jeho sběratelské činnosti je vhodné dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě. Tam působil především František Sušil.

Historická díla
Rukopis musejní letopisů Kosmových
Ondřej Puklice ze Vstruh
Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Karel Jaromír ErbenProjekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:
Karel Jaromír ErbenRegesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I.. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie.
Sebrané spisy Jana Husa
Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.

Dále vydal několik starších českých děl, podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu a Občanského zákoníku.

Zdroj: Wikipedie

(c) 2016 created, administered and hosted by NetMas s.r.o. & Jan Slabý - IT market, All rights reserved.   +420 777 284 058, obchod@kytice.cz

Warning: mysql_fetch_array() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /users/zalohovane/kytice.cz/kytice.cz/_paticka.php on line 56